RC: Recenze: Bílý kůň

Recenze: Bílý kůň (1) (RC)

Autor: Alex Adams

Nakladatelství: Domino

Rok vydání: 2012

Počet stran: 312
Žánr: Adult, Apokalypsa, Romantika

Anotace: Třicetiletá Zoe dobrovolně strávila posledních pět let v jakési osobní bublině – po tragické smrti manžela se pohybuje jen mezi svým prázdným bytem a výzkumným ústavem, kde pracuje jako uklízečka. Šeď plynoucích dní ji neubíjí, naopak ji pomáhá nalézt vnitřní klid, aby se mohla rozhodnout, co se svým životem provede dál. A pak se všechno změní. Lidé v jejím okolí začnou umírat na záhadný virus pojmenovaný Bílý kůň. Smrtící nákaza se lavinovitě šíří po celém světě a během několika měsíců se lidstvo ocitá na pokraji vyhynutí. Přežije jen hrstka imunních jedinců, a někteří z nich jako by pozbyli veškeré lidství. Vypuká válka a apokalypsu dovrší ničivé zvraty počasí. Možná Zoe dříve považovala holý život za jedinou jistotu, kterou ještě má. To už teď ale neplatí. Odkázána pouze sama na sebe putuje postapokalyptickým světem a snaží se přežít. Nebezpečí číhá na každém kroku, neboť z lidské podstaty už zbylo jen velmi málo. Zoe dál míří k jedinému místu, které by jí mohlo poskytnout potřebnou ochranu – nejen kvůli sobě, ale i kvůli tajemství, které nese s sebou…

*

Děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku.

*

Alex Adams se narodila na Novém Zélandu, vyrůstala v Řecku a v Austrálii, a momentálně žije v Oregonu, což je vlastně takový Nový Zéland bez mračen obtížného hmyzu.

Její prvotina Bílý kůň zapůsobila v literárním světě jako zjevení. Není třeba žádných nabubřených popisů a reklamních sloganů. Bílý kůň je zkrátka výjimečná kniha, která vás uhrane.

*

Knížka mě ohromila svým booktrailerem i obálkou, které vypadají opravdu úchvatně, a já se těšila, až se do příběhu pořádně ponořím.

*

Třicetiletá Zoe žije v post-apokalyptickém světě neznámou zničeném chorobou. Zachrání slepou přítelkyni Lisu před jejím vlastním otcem a společně se vydávají na cestu k břehům Itálie, kde má čekat spásná loď, která ji doveze až do vytouženého Řecka. Cestou potkává Švýcara, ale ten si z obou žen udělá rukojmí. Při putování narazí na spoustu lidí, kteří onemocněli Bílým koněm - první příznaky jsou zvracení a následná přeměna DNA, která může člověka změnit v úplného netvora.

Ale před tím, než svět zachvátila tato choroba, pracovala Zoe jako uklízečka u lékařské firmy Pope Pharmaceuticals. Po příchodu z práce, najde v bytě zvláštní nádobu a nikdo neví, jak se do bytu dostala. Zoe se snaží o nádobě něco zjistit, a proto ji dá k prozkoumání do muzea, kde zjistí, že se jedná o historickou nádobu na ostatky. Proč ji tedy někdo přinesl Zoe? Rozhodne se tedy navštívit psychologa Nicka a snaží se získat nějaké bližší informace o nádobě, pod záminkou nočních můr.

*

Copak je možné, abych tuhle katastrofu odstartovala já?

(str. 133)

*

Hlavní hrdinka mi ihned přirostla k srdci. Zoe toho má už spoustu za sebou a já ji obdivuji, jak vše zvládá. Překážky, které musí každý den překonávat, nedostatek jídla a starosti se slepou dívkou Lisou. Navíc na ni číhají na každém kroku nemocní lidé, z nichž někteří můžou být opravdu nebezpeční.

Zlého Švýcara jsem od objevení v  příběhu, nenáviděla. Jeho styl chování k ženám mi přišlo nemístné a já doufala, že umře na Bílého koně, nebo že se Zoe neovládne a jednoho dne ho zaškrtí. K mé smůle se tak nestalo, protože Zoe si namlouvala, že Švýcara potřebuje k přežití, že ji a Lisu dokáže ochránit. Lisa se navíc do Švýcara zamilovala.

*

Všichni předpokládali, že to bude něco jako těžká chřipka, jež nás smete z evolučního žebříčku, ale nic tak milosrdného se nekonalo.

(str. 33)

*

Autorka střídá v příběhu dva pohledy - tehdy a teď. Při střídání těchto pohledů můžeme vidět, jak se hlavní hrdinka vyvíjí a jak se postupně mění náš svět, kde každý myslí jenom na sebe a na to, jak přežít.

Na poutavost děje si nemůžu stěžovat, protože plynul rychle a postupně se dozvídáme, jak se nemoc objevila, kdo ji má vlastně na svědomí a jakou roli v celém příběhu hraje tajemná nádoba, která mě ze začátku docela mátla.

Musím říct, že při čtení jsem měla občas i slzy na krajíčku, jelikož děj byl místy tak dojemný, dokonce i dramatický, že jsem napětím ani nedýchala. Autorku musím velmi pochválit, jak dokonale dokázala vylíčit postapokalyptický svět a propojit všechny detaily, i když místy odbíhala od tématu.

*

Přestože se jedná o autorčinu prvotinu, musím říct, že se kniha velmi povedla, a já jenom čekám, až vyjde druhý díl s názvem Rudý kůň u nakladatelství Domino na podzim roku 2013!

5/5

Budeme mít štěstí, jestli si ještě někdy dáme teplé jídlo

(str. 34)

Děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete objednat zde, na stránkách nakladatelství.