Recenze: Arkádie (1) - Procitnutí (RC)
Autor: Kai Meyer
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2015
Počet stran: 344
Počet stran: 344
Žánr: Young adult, Romantika, Paranormal
Anotace: Překoná zakázaná láska staletou nenávist a odvěkou rivalitu dvou znepřátlených sicilských klanů? První díl mafiánské fantasy trilogie. Alcantarové a Carnevarové – dva mafiánské klany, které proti sobě bojují po celé generace. Rosa Alcantarová přilétá na Sicílii ke své rodině, aby tam začala nový život. V letadle se seznamuje s Alessandrem Carnevarem. Jeho chladný půvab a animální elegance Rosu fascinují a zároveň zneklidňují. Rosa se učí nemilosrdné zákony mafie, ke které její rodina patří. Dozvídá se šokující pravdu, která se týká nejen Alessandra, ale i jí samotné. Neuvěřitelnou skutečnost o arkádských dynastiích, jež mají počátek ve starých antických bájích... Překoná zakázaná láska staletou nenávist?
Pár slov o autorovi: Kai Meyer, narozen 1969, je jedním z nejúspěšnějších německých spisovatelů pro mládež. Studoval divadelní a filmovou vědu, několik let pracoval jako novinář a od roku 1995 se plně věnuje psaní. Jeho knihy byly přeloženy do řady jazyků (zdroj: databazeknih.cz)
ISBN 978-80-253-2349-6
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
*
Knížku jsem si vybrala, protože jsem si říkala - jé, mafie a trochu nadpřirozena, to bude super kombinace. Bohužel, nebyla.
*
Hlavní hrdinka je nesnesitelná. Je hloupá, naivní a pitomá. Rosa Alcantarová se řadí mezi ty postavy které byste s chutí zaškrtili po prvních pár stránkách. Stále totiž nějak nedokážu pochopit její jednání a chování. Při čtení jsem nad ní jen kroutila hlavou a říkala jsem si, co to ta holka zase dělá. Trpí kleptomanií, takže na začátku příběhu a ve volné chvíli krade různé věci, které zanechává na jiných místech. Kromě toho všeho je psychopat. Ptáte se proč? Kdo by chtěl sestřelit dítě sešívačkou jenom proto, že mu zasedlo místo?
Co by to bylo za paranormal YA, kdyby tu nebyl "sexy" mužský protějšek. Jediné, co je na Alessandrovi Carnevarovi sexy, je asi jenom jeho jméno, jinak je asi tak krásný jako plesnivý chleba. Samozřejmě naše koza Rosa si odmítá připustit, že by do něj byla zamilovaná. A ačkoliv z něj nemůže spustit oči, chová se k němu povýšeně, arogantně, hrubě a vulgárně.
*
Na pohřbu Alessandrova otce se Rosa a Alessandr znovu potkají a je jasné, že ti dva k sobě patří. Jejich rodiny se však nesnáší, bojují proti sobě po celé generace a navíc, všichni před Rosou skrývají děsivé tajemství. Co se stane, když se poruší konkordát? Co se stane, když se jejich rodiny dozví, že se mají rádi? A co se stane, až Rosa odhalí pravdu?
*
Jak už jsem zmiňovala, Rosu jsem nesnášela. Celý příběh mi lezla na nervy. Na začátku jedná vulgárně, arogantně a všechny uráží a najednou se z ní stane hodná slečinka, která chce všechny zachránit. Kromě toho se po prvních pár stránkách dozvídáme, jak je Rosa hubená, jak na ní oblečení její sestry visí, avšak na konci knihy táhne dospělého postřeleného muže přes celý dům až před něj a tam ho uloží do džípu. Vážně?
*
Ani slovy nemůžu vyjádřit, jak moc mi lezla hlavní hrdinka na nervy a jak moc byl příběh strašný. Autor si představuje mafii asi jako Hurvínek válku. Neměla by být Cosa Nostra největší a navíc nejobávanější mafie v Itálii/Sicílii? Tak proč si její capo nechá diktovat od sedmnáctiletá slečinky? Jak je možné, že mafie nechá odejít matku se svými dcerami do států, aby tam mohly vykecat vše, co o mafii ví? Nechci tvrdit, kolik toho o mafii vím. Nehraji si na odborníka. Ale sakra tak snad když píšu o mafii, musím být trochu realista.
*
Kromě děje a hlavní zápletky, kterou se dozvíte na začátku, mi vadil i překlad. Některé věty byly kostrbaté, blbě přeložené a některá slova mě doslova bila do očí. Jako například spojení animální přitažlivost nebo animální elegance. Co třeba zvířecí elegance? Dále také slovo mejkap. MEJKAP! A nebo člověkozvíře... to jako vážně?
*
Na této knížce se nic moc pochválit nedá. Snažila jsem se hledat i klady a jediné, co mě napadá je pěkný popis ostrova a okolí. Možná také citace mého oblíbeného autora E.A.Poa. Arkádie - Procitnutí nedoporučuji. Pro mě samotnou byla četba této knihy spíše utrpení. Palec nahoru dostane možná nápad kombinace legendy o Arkádii s mafií a popis okolí, který byl vydařený. Zbytek stál za houby. Ne, ne a ještě jednou ne.
*
1/5
ja som túto knihu vyhrala, ale čítať som ju nečítala. vedela som, že to nebude moc moja šálka kávy. a teraz ju už aj dávam preč :D ale zase treba uznať, že obálka má čaro :)
OdpovědětVymazat