Recenze: World of Warcraft (1) - Zrod hordy
Autor: Christie Golden
Nakladatelství: Fantom print
Rok vydání: 2010
Počet stran: 352
Žánr: fantasy, fikce, herní adaptace
Anotace: Orkské klany kdysi dávno žily v idylickém světě nazývaném Draenor v relativním míru se svými záhadnými sousedy – draenei. Velitelé Plamenné legie však měli s oběma nic netušícími rasami jiné plány. Démonický pán Kil´jaeden rozehrál temnou partii s cílem nejen vyhladit všechny draenei, ale zároveň s úmyslem spojit všechny orkské klany v jedinou nezastavitelnou sílu poháněnou nenávistí a touhou po zkáze.
Pár slov o autorovi: Christie Golden – spisovatelka sci-fi a fantasy známá pro svou práci na Star Trek: Voyager, Buffy the vampire slayer, Angel, Forgotten realms, Ravenloft a mnohé další. V poli knih Blizzard entertainment je známá pro romány Warcraft: Lord of the Clans a World of Warcraft: Rise of the horde. (zdroj)
World of Warcraft je velmi známé MMORPG, které už hraji delší dobu, nicméně až teď jsem se začala více zajímat o příběh hry. Samotnému World of Warcraft předcházely hry Warcraft 1,2,3. Abych lépe pochopila příběh bylo mi doporučeno si přečíst knihy a zahrát si Warcraft 3. Jediný problém byl, že jsem netušila chronologické pořadí knih, a proto jsem začala podle mě (a internetu) první knihou ze série World of Warcraft - Zrod hordy.
*
Pokud neznáte svět Warcraftu, bude pro vás tato kniha velkým oříškem. Svět Warcraftu se rozděluje do pěti kontinentů - Kalimdoru, Eastern Kingdoms, Pandaria, Northrend (všechny patří do Azerothu) a Outland (bývalý Draenor). Tento první díl se odehrává právě v bývalém Draenoru a vypráví příběh vzniku hordy (nečekaně, podle názvu). Svět Warcraftu obývá více ras, v této knize se budeme však setkávat pouze s orky a draeneri. Pro snadnější orientaci určitě doporučuji se seznámit se hrou Warcraft nebo se samotným MMORPG World of Wacraft.
*

*
Zde mi přišel zajímavý popis orků, jejich tradic a zvyků. Čtenář sleduje vývoj Durotana od dítěte až po náčelníka. Dokáže se tak lépe vcítit do jeho situace a pochopit jeho rozhodování. Některé zvyky byly velmi šokující, například způsob, jakým získal Orgrim svou zbraň.
*

*
K Draeneri takový vztah jako k orkům nemám. Ve hře World of Warcraft si totiž vybíráte ze dvou stran - aliance a hordy. Jelikož hraji za hordu a Draeneri patří k alianci, jejich historie mi nepřišla tak poutavá. To však neznamená, že by nebyla pestrá. Ve vyprávění totiž vidíme velký rozdíl mezi způsobem života Draeneri a Orků. Na jedné straně vyspělý kultivovaný národ Draeneri na druhé zaostalejší avšak s postupem času se vyvíjející orkové.
*
World of Warcraft mám ráda, ale neřadím se k velkým znalcům či velmi šíleným nadšeným fanouškům. Z počátku jsem měla veliký problém se v knize zorientovat kvůli množství jmen, ačkoliv jsem tušila kdo je například Durotan nebo Kil'jaeden. I když jsou jména složitá, tvoří velké plus pro knihu, jelikož se jedná o originální a hluboce promyšlenou součást světa Warcraft.
*
Samotný příběh se mi líbil, nicméně se v druhé polovině knihy začal zbytečně mírně natahovat. I když bylo jasné, jak celá kniha dopadne, sledovala jsem jako čtenář dlouhé popisy bojů. Pro někoho plus, pro jiné mínus. I když byl příběh nabitý akcí, neobjevily se v příběhu zvraty zásadně ovlivňující děj. Takto víte, kam celý příběh spěje a nic vás jako čtenáře nepřekvapí.
*
I když byl směr děje v druhé polovině naprosto jasný, zaujal mě vývoj jedné z důležitých postav - Durotana. Po celou dobu sledujeme jeho vnitřní souboj, kde uvažuje nad tím, co je správné a co by měl udělat pro svůj klan. Jakékoliv jeho špatné rozhodnutí totiž ovlivní osud celého jeho klanu. Tím chci říct, že i když si většina lidí představuje orky jako krvelačné nemyslící bestie, stále mají smysl pro empatii.
*

*
Kniha se mi líbila a určitě budu pokračovat ve čtení dalšího dílu, který je podle doporučení Poslední strážce.
Za sebe rovněž doporučuji průběžně hrát hru Warcraft 1,2, nebo 3 či MMORPG World of Warcraft. Neznám lepší pocit, než když hraji některou z těchto her a odehraje se tam něco, co vím z knihy, nebo cokoliv odehrávající se po knize. Mám pak pocit, že příběh více ožívá a sama si říkám "Vždyť tohle jsem četla. Vím, co se tu stalo a jak se to odehrálo.".
Žádné komentáře:
Okomentovat