Recenze: Archiv

Autor: Victoria Schwab
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2014
Počet stran: 336
Žánr: Fantasy, Young-adult

Anotace: Představte si místo, kde mrtví odpočívají na policích jako knihy. Každé tělo má svůj příběh, život uspořádaný v sérii vzpomínek, do kterých může nahlédnout jen Knihovník. Těm tělům se říká Historie. Šestnáctiletá Mackenzie Bishopová pracuje pro Archiv jako Správce. Jejím úkolem je chytat a vracet Historie, které se sem tam probudí a utečou, Historie, které jsou často zmatené a agresivní. To všechno dělá s vědomím, že někde v Archivu odpočívá i tělo jejího dědy, který ji sem před čtyřmi lety přivedl, a mladšího bratra, s jehož ztrátou se zatím nevyrovnala. Jedním z mnoha pravidel Archivu je, že v něm musí být naprosté ticho. Některé Historie totiž mají lehký spánek a stačí málo, aby se vzbudily. Ale teď jako by někdo neklidné mrtvé budil záměrně, z Archivu jich uniká víc a víc, a někteří mají dokonce pozměněné vzpomínky. A je na Mac, aby vypátrala, proč se to všechno vlastně děje a kdo za tím stojí, pokud možno dřív, než celý Archiv padne a ona přijde i o to málo, co z jejích blízkých zbylo…

Pár slov o autorovi: Victoria Elizabeth Schwab se narodila v roce 1987 matce Angličance a otci z Beverly Hills. Žije v Nashville, ráda cestuje, pije dobrý čaj a je autorkou literatury pro děti a mládež s prvky sci-fi a fantasy. Publikovat začala v roce 2011. Jako první byla do češtiny v roce 2014 přeložena její kniha Archiv, následovaly Dveře do prázdnoty, Temnější tvář magie, Divoká píseň a série Můj anděl strážný. V roce 2017 by česky měly vyjít i knihy Neobyčejní a Setkání stínů. http://www.victoriaschwab.com

*

Knihu jsem si chtěla přečíst už dlouho, ale z nějakého důvodu jsem ji neustále odkládala. Až letos jsem se do příběhu Archivu pustila. Z počátku jsem byla z témata nadšená, avšak nyní stejně jako ostatní musím říct, že se jedná o zklamání a nevyužitý potenciál.

*

Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá Mackenzie, která po svém dědečkovi převzala úlohu správce Archivu. Archiv si představuji jako velkou knihovnu, kde na poličkách odpočívají Historie. Ano, správně. Historie s velkým H. Jedná se o duše zemřelých, které však mají hmotnou podobu, takže takové zombie s více lidskými rysy. Macnekzienym úkolem je vracet Historie do Archivu, pokud uniknou. K tomu jí pomáhá její speciální schopnost, kdy pomocí dotyku může cítit emoce místa či člověka. Z Archivu začínají Historie unikat čím dál častěji a Mackenzie je jasné, že nejde o pouhou náhodu. Historie někdo probouzí úmyslně.

*

O Mackenzie jsem si celou dobu myslela, že je jí tak dvanáct maximálně třináct, vzhledem k tomu, jak nevyspěle, hloupě a naivně se chovala. Chápu, že ne každý je v šestnácti letech rozumbrada, ale její rozhodnutí byla směšná a tak dětinská. Po celou dobu knihy vysvětluje autorka, jak se Mackenzie na svou roli Správce připravovala, po celý život jí byly vtloukány do hlavy pravidla a priority. Během chvilky se však jako mávnutím kouzelného proutku vše vypaří a hlavní hrdinka jedná naprosto nelogicky.

*

Námět knihy je naprosto geniální. Už když jsem o knize slyšela poprvé a četla anotaci, byla jsem z ní nadšená. Téma mi přišlo naprosto neotřelé a originální. Rovněž autorčino vyprávění a způsob jakým Archiv a jeho fungování vykreslila byl skvělý. Vše promyšlené, způsob jakým se do archivu dostat tam i zpátky i to, co jsou vlastně Historie a jak pracovat se schopností číst emoce. Také dávám plus za to, jak autorka používá skoky z minulosti do přítomnosti, aby vysvětlila některé detaily ohledně Archivu. Minulost je nejčastěji popisována vyprávěním Mackenziiho dědečka. Možná mi trošku vadil formát, jakým byly tyto části odlišeny. Všechny byly totiž tučně, což se mi do knihy moc nehodilo.

*

Jak říkám, skvělý námět a potenciál, to vše ale naprosto zničila hlavní hrdinka a děj celé knihy. Tolik možností zpracování a zápletek. Už i samotné úmyslné probouzení Historií byla taková nijaká zápletka, a to ani nemluvím o zbytku, co se v knize samotné událo. Románek hlavní hrdinky s jednou z postav, se kterou by hlavní hrdinka být neměla, byl snad ten nejhorší ze všech young-adult knih za celou dobu, co se tomuto žánru věnuji. Naprosto bez emocí, bez vysvětlení, zkrátka chladné beze všeho takové nemastné neslané. O ničem.

*

Samotné vyřešení zápletky je rovněž protahováno neschopností hlavní hrdinky. Mimo jiné, aby Mackenziina práce zůstala v utajení, musí neustále lhát. Hlavně svým rodičům. Toto lhaní je další z věcí, které na knize nepochopím. Už v samotném úvodu autorka zmíní, že Mackenzie se přestěhovala s rodiči právě kvůli tomu, že umřel její mladší bratr. Což by mělo Mackenziině matce dát o důvod víc starat se právě o své druhé dítě a střežit ho jako oko v hlavě. Mackenzie se neustále toulá, je několik hodin pryč, následně se vymluví chabou lží a rodičům je vše jedno.

*

Nevyužitý potenciál a plytká zápletka. Tak bych asi knihu shrnula. Velmi mě mrzí, že promyšlený archiv nedostal lepší hrdinku. Autorka rozhodně měla svou knihou co nabídnout, to však ale promrhala ve snaze dostát klasické young-adultce. Za mě 2/5.

*

*

Zdroj obrázků: 1,2,3