Recenze: Aréna smrti

Autor: Suzanne Collins

Rok vydání: 2010

Číslo vydání: 1.vydání

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 272 stran

Pár slov o autorce…

Suzanne Collinsová se tvorbě pro děti věnuje už od roku 1991, kdy začala psát scénáře k televizním pořadům pro děti, například Clarissa Explains it All nebo Clifford´s Puppy Days. Několik pořadů, na nichž se autorsky podílela, bylo nominováno na prestižní televizní cenu Emmy. 
Při práci na dětském pořadu Generation O! se setkala se spisovatelem Jamesem Proimosem, který ji přemluvil, aby zkusila napsat také nějakou dětskou knihu. 
Suzanne Collinsová žije v Connecticutu společně se svojí rodinou a dvěma divokými kočkami, které se usadily na jejich zahradě.

Anotace…

Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hladové hry začínají... Dokázali byste přežít v divočině, když se všichni snaží o to, abyste nespatřili další úsvit? V troskách země, kdysi známé jako Severní Amerika, se rozkládá Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou a udržuje si jejich poslušnost tím, že je nutí, aby každý rok vysílaly jednoho chlapce a jednu dívku ve věku mezi dvanácti a osmnácti lety jako účastníky Hladových her – boje na život a na smrt živě přenášeného televizí. Šestnáctiletá Katniss Everdeenová, která bydlí sama se svou matkou a mladší sestrou, považuje účast ve hrách za rozsudek smrti, když se nabízí jako dobrovolnice, aby nahradila svou sestru, jejíž jméno bylo vylosováno pro letošní ročník. Katniss se ale už v minulosti ocitla na pokraji smrti – a je odbornicí na přežití. Aniž by chtěla, stává se soutěžící. Má-li však vyhrát, musí učinit řadu rozhodnutí, která staví přežití proti lidskosti a život proti lásce. Uznávaná spisovatelka Suzanne Collinsová, autorka Underworld Chronicles z žebříčku bestsellerů New York Times, představuje napínavé i filozofické, dobrodružné i romantické dílo zasazené do budoucnosti se zneklidňujícími paralelami k naší současnosti.

*

Hlavní hrdinkou této velmi napínavé knihy je mladá dívka Katniss Everdeen. Katniss žije společně s matkou a sestrou Prim v jednom malém domku ve Sloji, tak se nazývá dvanáctý kraj, místo, kde jsou lidé velmi chudí a těží se zde uhlí. Katniss má těžký život, musí živit sebe i matku a tak společně se svým nejlepším přítelem Hurikánem vyrážejí potají na lovy. Všechny úlovky, které představují veverky, králicí a různá drobná zvířata, prodávají na černém trhu. Dalším významným člověkem v knize je Peeta Mellark. Peeta je syn pekaře, ale pokud si myslíte, že má lehký život a jídla dostatek, kvůli své práci, jste na omylu. Peetova matka je velmi přísná a zakazuje mu se přátelit s Katniss nebo s kýmkoliv, kdo je ve stejné situaci jako ona (chudí).

*

Katniss a Prim se chystají na den sklizně. To je den, kdy se vylosuje jedna dívka a chlapec z každého kraje, ti potom putují do hlavního města – Kapitolu, kde je naučí všemu potřebnému k přežití. Po pár dnech je vypustí do velké arény, kde mají jeden složitý úkol – bojují zde na život a na smrt, pouze jeden člověk může vyhrát. Katniss se modlí, aby nevylosovali její jméno, a přání je vyslyšeno, ale ne tak docela, vylosovali totiž její sestru Prim. Katniss se pro Prim obětuje a přihlásí se jako dobrovolník místo ní. Dalším, kdo je vylosovaný, je Peeta Mellark.Společně jedou vlakem do Kapitolu, ve vlaku se víc sblíží s Cetkii Trinketovou, která losuje, a Haymitchem, jediným vítězem pocházejícího z dvanáctého kraje. Haymitch by měl Peetu a Katniss učit, připravovat je na boj v aréně, ale ve vlaku je tak opilý, že pomalu nedokáže ani mluvit. Katniss a Peeta vědí, že tohle nebude snadné.

Katniss a Peeta společně trénují a připravují se na boj v aréně, který nebude vůbec snadný. Oba vědí, že je to cesta přímo ke smrti.Další den, je velmi důležitý, dostanete ohodnocení, podle kterého si na vás lidé vsadí. Čím vyšší číslo, tím lepší. Katniss se rozhodne zapůsobit a vystřeluje šípy, ale první pokusy se jí nedaří, kvůli tomu ztratila pozornost sponzorů, ti se nyní dívají na pěkné pečené prase s jablkem v puse. Katniss neváhá a trefí šíp přímo do jablka a uraženě odejde. Později se v televizi dozvídá, že dostala číslo 11, dost vysoké číslo na to, aby jí diváci a sponzoři podporovali, dost vysoké na to, aby se jí v aréně snažili zabít jako první.

Následující den je poslední, kdy si můžete získat srdce diváků. Jde totiž o živě vysílaný rozhovor, ve kterém se Katniss všem zalíbí, díky své upřímnosti a ohnivým šatům. Po Katniss následuje Peeta, který ji doslova vyrazí dech, při rozhovoru totiž prozradí, že je totiž zamilovaný a právě do ní.Jak přichází hlavní den, je Katniss čím dál více nervózní a ještě víc je, když začínají hladové hry. Stoupne si do válce, který ji „teleportuje“ do arény. 3…2…1… Šťastné hladové hry, ať tě stále provází štěstěna.

*

Obálka je velmi jednoduchá a výstižná. Jednoduchý nadpis na tmavé pozadí působí velmi zajímavě, stejně tak reprodrozd (to zlaté kulaté s ptákem uprostřed). Obal se mi velmi líbí kvůli jednoduchosti.

*

Wau! Styl psaní je naprosto úžasný. Autorka vám přesně popisuje pocity osob, jejich myšlenky, potřeby i prostředí, ve kterém se nachází. Dialogy nejsou ani moc dlouhé, ani moc krátké. Moc se mi líbí osobnosti a chování jednotlivých postav, hlavně Cetkie a Haymitch.

*

Po dlouhé době, kdy vlády knihy o vlkodlacích, upírech a jiných nadpřirozených bytostech, je tato kniha úžasná změna. Nejen, že se odehrává v budoucnosti, ale má i úžasný námět, rychlý spád a dramatické vyvrcholení, zkrátka vše, co má každá dokonalá kniha.

Heslo „Šťastné hladové hry, ať tě stále provází štěstěna!“ mi přijde úchvatné, moc se mi zalíbilo. Neříkejte, že vám se nelíbí :)

*

Líbí se mi Haymitch, teda spíš to, jaký je to trouba. Kdo jiný by se mohl opít, pozvracet a poté spadnout do vlastních zvratků? Správně, jedině on.

Kniha byla zfilmovaná. Popravdě, jsem knihu přečetla až po to, co jsem viděla film, a protože mi film přišel naprosto úžasný, a knihy jsou většinou lepší než filmy, tak jsem se rozhodla ji přečíst. Velmi mě překvapilo, že se scénáristé filmu velmi drží knihy, až na pár výjimek, ale ty nejsou důležité. Film se mi moc líbil a kniha taky. Určitě doporučuju

5/5

 „Zvedám hlavu výš a stojím co nejrovněji. Válec začíná stoupat. Zhruba čtvrt minuty mě obklopuje temnota a poté cítím, jak mě kovová deska vysunuje z válce na volné prostranství. Na okamžik mě oslňuje jasné sluneční světlo a vnímám pouze silný vítr s nadějnou vůní borovic.

  Pak kolem sebe slyším dunivý hlas legendárního hlasatele Claudia Templesmithe. „Dámy a pánové, nechť sedmdesáté čtvrté Hladové hry započnou!“ “