Autor: Lisa
McMann
Překladatel: Čeněk Matocha
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Počet stran: 224
stran
Anotace: Myslíte
si, že vidět, o čem ostatní sní, je skvělé? Naopak, je to děsivé, nebezpečné a
může vás to stát i život.
Jmenuju se Janie a věřila jsem, že vím, co mě
v budoucnosti čeká. Myslela jsem si, že jsem s tím smířená. Nesnesu
však pomyšlení na to, že stahuju Cabela s sebou. On je skvělý a já na
pokraji sil. Musím navždy zmizet, aby mohl žít naplno. Může můj osud zvrátit
cizinec, který mi vstoupil do života? A opravdu mě čeká jen zlověstná
budoucnost a ani plamínek naděje na lepší dny? Musím si zvolit, čas běží a jde
o život…
*
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
*
Na knihu jsem se opravdu velmi těšila, protože se jedná o
závěr celé trilogie, a já byla zvědavá, jak autorka vše zakončí a jak budu
překvapená.
*
Janie se svým klukem Cabelem o prázdninách relaxují na
chatě. Po velkém policejním zásahu, na kterém měla Janie podíl, je označována
za „holku od protidrogáčů“ a ve městě ji každý zná, nemá tudíž chvilku klidu.
Janie neřeší nejen tento problém, ale i svoji budoucnost. Poté, co se
dozvěděla, že její, nahlížet do snů, ji nakonec připraví o zrak a stane se
z ní nemohoucí stařena. Ale co Cabel? Kvůli tomu, že s ní zůstane,
promrhá svoji šanci na skvělý život…
*
Janie na chatě vyruší její kamarádka Carrie, která jí
oznámí, že odvezla její matku do nemocnice. Janie má o svoji matku strach,
protože se neustále utápí v alkoholu. Co když se jí něco stalo? Cabel ji
ochotně odveze do nemocnice, kde se Janie dozví, proč její matka tak vyváděla.
V jednom z pokojů leží Janiin otec a brzo zemře. Janie se snaží svého
otce poznat lépe – navštíví jeho dům a dozvídá se o něm spoustu věcí. Dokonce
začíná přemýšlet o tom, jestli není její schopnost dědičná…
*
„A teď vidíš tohohle nefungujícího chlapa, někdo ti řekne, že je tvůj
táta, a bum, instinktivně za něj pocítíš odpovědnost, protože je nejspíš
v ještě větších sračkách než tvoje máma.“
*
Posledního dílu Lovkyně snů jsem se snad ani nemohla dočkat.
Druhý díl se mi velice líbil, detektivní zápletka byla naprosto úžasná a já doufala,
že se v dalším díle dočkám něčeho podobného. Mýlila jsem se. Janie řešila
celý příběh jenom problém se svým otcem, nebo přemýšlela o tom, jestli má
Cabela opustit. Byla jsem z toho velmi zklamaná, protože jsem čekala něco
více.
*
Janii jsem si oblíbila už v prvním díle, protože jsem
ji obdivovala za to, že zvládá vést celou domácnost, hlídat svoji věčně opilou
matku a učit se i do školy. Cabel Janii miluje a snaží se jí pomáhat. Bojí se o
ni a ví, že Janie bude brzo stará a slepá, ale nehodlá ji opustit.
*
Pochroumaná srdce se možná hojí snáze než ruce a oči.
*
Na autorčin styl psaní jsem si musela znovu zvykat, protože
je velmi neobvyklý – ve formě deníků. Někteří čtenáři mají rádi tento typ,
protože autor upustí od „omáčky“, kterou obaluje celý příběh a zdržuje se
dlouhavých popisů. Mě ale tyto popisy vůbec nevadí, aspoň vím, že autor má vše
dokonale promyšlené – nemůže se proto stát, že chvíli jsou hrdinové ve městě a
později na hřbitově… Autorčin styl psaní mi nevadí, ale aspoň trošku „omáčky“ bych
přidala, jelikož mi místy přijde až moc jednoduchý a neprocítěný.
*
Celou sérii i poslední díl hodnotím pozitivně. Trilogie
lovkyně snů jsou dobré oddechové krátké knihy, které neurazí, a máte je
přečtené během chvilky. Ačkoliv jsem marně doufala, že se objeví detektivní
zápletka, ukončení celé trilogii se mi líbilo a nemůžu si stěžovat.
*
4/5
*
Mají úctu.
A mají pouto.
Obětavost.
Vzájemné porozumění, které překoná kde co.
A pak taky tu lásku.
*
Děkuji nakladatelství Fragment, za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat zde, na stránkách nakladatelství.
Žádné komentáře:
Okomentovat