Autor: Oscar Wilde
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2013
Anotace: Klasický psychologický román, fantastický příběh aristokrata, jemuž kouzelná moc umění propůjčila věčnou krásu a mládí. Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho podoba na plátně stárne a ohyzdní podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik mladíků uvedl do zkázy.
Pár slov o autorovi: Anglický dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu. Narodil se 16. října 1854 v Dublinu jako syn Williama (přední irský oční a ušní chirurg) a Jane (úspěšná spisovatelka a irská nacionalistka, píšící pod jménem „Speranza“). Oscar Wilde studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začal psát verše a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký vliv. Stal se ústřední postavou hnutí dekadentů, proklamujících oslavu krásy a odmítajících spojení umění a morálky. Žil svobodně bez ohledu na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev viktoriánské Anglie, vědomě šokoval prudérní společnost.
Dne 29. května 1884 se oženil s Constance Lloydovou, jejíž finanční zabezpečení mu umožnilo žít v relativním luxusu. Oscar Wilde byl citlivým a milujícím otcem dvou synů – Cyrila a Vyvyana. Od roku 1891 se datovalo Wildovo intimní přátelství s lordem Alfredem „Bosie“ Douglasem. Čtyři roky poté byl obžalován z homosexuality, která byla v Anglii od r. 1885 ilegální, a byl odsouzen na 2 roky těžkých nucených prací v Readingu.
Oscar Wilde se po návratu z vězení potuloval po Evropě, převážně pobýval ve Francii. Zemřel 30. listopadu 1900 v bídě s podlomeným zdravím ve věku pouhých 46 let v Paříži. (zdroj)
ISBN: 978-80-7390-032-8
Děkuji nakladatelství Omega, za poskytnutí recenzního výtisku.
*
Román se odehrává v 19. století a jeho hlavním hrdinou je okouzlující mladík jménem Dorian Gray. Dorian je mladý, dá se říct že i v jistém směru nezkažený, aristokrat, který je se svou půvabnou tváří a zlatými vlasy předlohou pro malíře Basila Hallwarda. Doriana těší malířovy lichotky a poklony, vždyť jeho kráse se přece nic nevyrovná. Každá žena, dokonce i muži, jeho kráse podlehnou. Jeho pravým opakem je lord Henry Wotton - bohatý aristokrat s poněkud podivnými pesimistickými a dekadentními názory, který je však ve společnosti oblíben.
*
"Totéž, co znamenal vynález olejové malby Benátčanům a obličej Antionův starořeckým sochařům, bude jednoho dne pro mne znamenat obličej Doriana Graye."
(str. 14)
*
Jednoho dne, když Basil opět maluje Doriana, představí Dorianovi svého přítele Henryho. Basil se bojí, aby Henry Doriana svými myšlenkami nezkazil. Už je však pozdě. Po dokončení obrazu je mladý Dorian názory Henryho tak uchvácen, že vyslovuje přání, aby zůstal navěky mladý a obraz stárnul místo něj. Přání je lehkovážnému Dorianovi splněno a obraz se stává odrazem jeho duše.
Po několika dnech šokuje oba muže Dorian zprávou, že se zasnoubil s dívkou z divadla - Sybillou Vaneovou. Avšak uchvátil ho spíš herecký výkon ženy, a její schopnost proměnit se v jakoukoliv postavu, než tím kým doopravdy byla. Dorian pozve své přátele na jednu z Sybillin divadelních her. Ta však předvede tak strašný výkon, že se s ní Dorian okamžitě rozchází. Zdrcená Sybilla spáchá ještě v ten večer sebevraždu.
Dorian smrt dívky omlouvá tím, že on je přece nevinný. V tu chvíli si všímá změn na svém obrazu. Rozhodne se ho tedy ukrýt. Ale i když je obraz ukryt, mění se v důsledku Dorianových lží a ohavných činů. V koutu za paravánem je schovaný, jako připomínka toho, co vše Dorian provedl... Bude jeho tajemství odhaleno?
*
Všechny postavy v knize jsou velmi detailně zpracovány. Jelikož se jedná o psychologický román je zřejmé, že se zde budou rozebírat hlavně pocity hrdinů. Můžeme tak pozorovat změny v Dorianově chování i myšlenkových pochodech. Zpočátku nevinný mladík se stává zkaženým pod vlivem Henryho. Přijímá jeho názory, opakuje je a chová se podle jeho rad. Dorian byl z počátku sympatický, ale postupně se měnil ve velkého sobce. Myslel stále na sebe, na svou krásu a na to, jak je úžasný. Ke konci příběhu je Dorian natolik zkažený, že se sníží i k tomu nejhoršímu možnému činu.
Lord Henry byla postava, která se mi vůbec nelíbila. S jeho názory na ženy jsem naprosto nesouhlasila, protože se mi nelíbilo, jak ženy odsuzuje.
*
"... Dělám velké rozdíly mezi lidmi. Volím si přátele kvůli jejich příjemnému zevnějšku, své známé pro jejich povahu a své nepřítele pro jejich inteligenci."
(str. 13)
*
Čtenář má možnost nahlédnout do vyšších kruhů společnosti z 19. století, jejichž popisy jsou detailně zpracovány. Můžeme tak vidět jejich postoje a smýšlení. Většina názorů pocházela od lorda Henryho, protože jako uznávaná osoba měl ve společnosti velký vliv.
Některé části knihy byly ovšem zdlouhavé, obzvlášť popisy či Dorianovy úvahy o naprosto zbytečných věcech.
*
Knihu hodnotím kladně. Nejen že se mi líbila obálka, ale i celkové zpracování knihy. Pokud bych měla vybrat nejlepší vydání tohoto díla, určitě bych sáhla právě po vydání nakladatelství Omega, zaměřující se převážně na klasiku. Čtenář skvěle porozumí celému ději, protože je příběh upraven tak, aby odpovídal modernímu stylu vyjadřování. Knihu rozhodně doporučuji!
*
4,5/5
*
On jej nemaloval. Co je mu po tom, jak sprostě a ničemně obraz vyhlíží! Kdyby to lidem i vysvětlil, věřili by mu?
(str. 119)
*
Ještě jednou děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat zde, na stránkách nakladatelství
Tuhle knihu bych si docela ráda přečetla. :)
OdpovědětVymazatPřemýšlela jsem, kterou třetí knihu vybrat na okomentování, tohle se prostě naprosto nabízelo! Vždycky tuhle knihu vyhledávám v recenzích, takže mě těší, že tu je. Četla jsem to samozřejmě k maturitní četbě a tenkrát jsem se na to těšila jak malá, můj nemalý šok následoval potom. Asi jsem byla naivní, když jsem si myslela, že to bude něco krapet jiného. Neříkám, že mě to překvapilo nepříjemně, já totiž vážně nevěděla, co si o tom myslet, fascinovalo mě to, byla jsem zklamaná tím, že je to něco jiného, ale bylo to hloubavé a já nad tím musela přemýšlet. Stále z toho mám, i po tak dlouhé době, rozporuplné myšlenky a vážně nevím. Z toho důvodu bych si to opět ráda někdy přečetla... Doriana jsem totiž skrze to všechno furt měla ráda, hledala jsem jiskřičku nezkaženosti a úzkosti v jeho slovech, jednáních apod. Basila jsem litovala, byl to taky takový naivka. Dorian byl šíleně ovlivnitelný, což bylo smutné. Ale myslím, že jsem hlavně nedokázala tenkrát porozumět té době, jelikož jsem to stále aplikovala do současnosti, neschopna pochopit, co vlastně dělá Dorian tak špatného? Resp. tak hrozného, že ho postihne takový konec? Vždyť je to teď tak typické. Krom toho konce pochopitelně.
OdpovědětVymazat„Pst, Alane! Zachraňujete mi život,“ řekl Dorian.
Já jsem Obraz Doriana Graye četla i viděla. Jako téměř vždy - kniha se mi zdá mnohem lepší, ale na druhou stranu jsem opravdu velký fanoušek Bena Barnese, který ztvárnil roli Doriana Graye. :)
OdpovědětVymazatNavnadila jsi mne. Knihu si určitě přečtu.
OdpovědětVymazat