Recenze: What kills me (1)
Autorka: Wynne ChanningNakladatelství: Jet & Jack Press
Rok vydání: 2012
Počet stran: 323
Žánr: Upíři, Young-adult, Fantasy, Romantika
Anotace: An ancient prophecy warns of a girl destined to cause the extinction of the vampire race.
So when 17-year-old Axelia falls into a sacred well filled with blood and emerges a vampire, the immortal empire believes she is this legendary destroyer. Hunted by soldiers and mercenaries, Axelia and her reluctant ally, the vampire bladesmith Lucas, must battle to survive.
How
will she convince the empire that she is just an innocent
teenager-turned bloodsucker and not a creature of destruction? And if
she cannot, can a vampire who is afraid of bugs summon the courage to
fight a nation of immortals?
Pár slov o autorce: Wynne Channing is an award-winning national newspaper reporter and young adult novelist.
She started writing horror/fantasy tales as a girl. She still has the first novel that she wrote when she was 10. It’s (unintentionally) hilarious.
Wynne loves telling stories and as a journalist, she has interviewed everyone from Daniel Radcliffe and Hugh Jackman to the president of the Maldives and Duchess Sarah Ferguson. The closest she has come to interviewing a vampire is sitting down with True Blood‘s Alexander Skarsgard (he didn’t bite).
She briefly considered calling her debut novel “Well” so then everyone would say: “Well written by Wynne Channing.”
*
Abych byla upřímná, tuhle knížku jsem četla jenom proto, že byla na Amazonu zdarma (jako ebook). Rozhodla jsem se si ji stáhnout do mobilu a možná někdy přečíst, protože na Goodreads ji všichni vychvalovali. Ani ne v polovině knihy jsem se zasekla a nemohla číst dál, vůbec mě prostě nebavila, ale pak jsem se k ní znovu dostala (čtětě donutila jsem se ji dočíst) a přečetla ji celou.
*
Naše hlavní hrdinka s podivným jménem Axelia, zkráceně Zee, je v Itálii na prázdninách. Jako neposlušný teenager a naprosto neschopná hrdinka se ale zaplete s upírem. Její neschopnost byla stejná jako u Belly a já tuhle hrdinku prostě nesnášela. Byla tak otravná, hloupá, ukecaná... kdybych byla hlavním hrdinou, už dávno bych ji zaškrtila.
Když už jsme u hlavního hrdiny, máme tu sexy Lucase, samozřejmě upíra. Je to starý mládenec, asi jako Edward, až na to, že Lucas pije krev z láhve (zvířátka mu prostě nechutnají). Pokud bych ho měla charakterizovat, tak podle autorčina popisu je to skvělý, úžasný sexy upír, který umí bojovat se vším, co se mu dostane do ruky a plynně ovládá několik jazyků (a tím několik myslím hodně vysoké číslo).
*
Zee na své procháze potká Paola, který se jí zalíbí. K jejímu údivu ji Paolo večer pozve na rande, ale Zee nesmí chodit po večerce ven. Proto uteče oknem za svým novým objevem. Rande je úžasné a Zee je v sedmém nebi. Tedy až do doby, než se ji Paolo pokusí sníst. Je totiž upír. Ve všem tom zmatku spadne naše hrdinka do jámy plné krve a umře.
Jáma byla ovšem naplněna upíří krví, a tak se z Axelie stane upírka. Je zachráněna majitelem kostela, ve kterém se jáma s krví nachází, a dozvídá se od něj vše o upírech. Císařovna upírů je však pohoršena. Podle proroctví právě člověk stvořen z upíří krve bez mistra zničí upíří klan. Zee je odvedena do popravčí komory, kde má být spálena sluncem, což se nestane - je vůči slunci imunní... Císařovna se bojí proroctví a vypíše na Zeeinu hlavu vysokou odměnu. Axelia se jen tak lehce nevzdává, jako upírka má nové schopnosti ...je jiná... je monstrum.
*
Zpočátku jsem myslela, že autorka skončí jen u happy vztahu mezi Zee a Paolem, ale to jsem se spletla. Děj s každou stránkou nabývá na obrátkách a v příběhu se vyskytuje velké množství postav. Dělalo mi velký problém, si je všechny zapamatovat, ještě ke všemu, když měly tak skvělá jména jako hlavní hrdinka.
Postavy přicházejí a odcházejí. Čtenář si je musí všechny pamatovat, i přesto že valná většina nemá na děj sebemenší vliv. V příběhu jsou pouze zmíněny, nebo se objeví jen na chvíli. Čtenář si je však musí pamatovat, protože, co kdyby se ke konci knihy objevily znovu a měly na děj zásadní dopad?
*
“Now that I have you here all alone, what do you think I’m going to do to you?”
“What?”
“What?”
“I’m going to kill you.”
*
Jak už jsem říkala, hlavní hrdinku Zee jsem vážně nesnášela. Byla strašně otravná, vůbec nezavřela pusu. Pořád něco dělala, řešila každou hloupost a byla strašně neschopná.
Jako příklad uvedu scénu z baru, kde na Zee s Lucasem zaútočili zlí upíři. Zee stojí v rohu, celá se klepe, Lucas všechny povraždí a celý zmlácený, poškrábaný a pořezaný běží za Zee a zeptá se jí, jsi v pořádku? Proč by nebyla, když celou dobu stála jako tvrdý Y na jednou místě?!
*
Podle proroctví, by měla Axelia zničit upíry. A když pak prohlásila, že z ní bude sériový vrah... neudržela jsem se. Axelia? Neschopná holka, co neudrží ani tužku? Vážně?
*
Romantika se autorce také moc nepovedla, protože vztah mezi Zee a Lucasem byl nereálný.
V jednu chvíli by se jí Lucas rád zbavil, vinní ji ze všeho, nadává ji, a pak ji najednou miluje a chce ji ochránit...
*
Dále mi vadilo, že v knize byla spousta náhod a nesmyslů. Axelia uteče komory tím způsobem, že vyšplhá po vysoké zdi (vypadá to asi jako ve filmu Interview s upírem, kde usmažili tu malou holku), přeplave celé moře... (ok to ještě jde). Vyleze na pevninu a tam po pár miutách potká upíra! Hohooo! A ten má svou upíří rodinku. Náhoda?
*
Kdybych měla jenom kritizovat, našlo by se toho ještě víc. Autorka stěhuje hrdiny z místa na místo, takže procestujete skoro celý svět (kdo to platí?). Naopak se mi líbilo, jak autorka pojala popis upírů. Například, že upíři, když brečí, jejich slzy jsou krev. I historie se celkem dala a proroctví nebylo vůbec špatné. Angličtina byla jednoduchá a často se opakovala slova, takže pokud se čtením v angličtině teprve začínáte, What kills me by mohla být dobrá volba, avšak nevýhoda je délka knihy.
*
“It could happen. Crazier things have happened.”
*
What kills me je autorčina prvotina a autorka vydala knížku na své vlastní náklady. Musím ovšem říct, že mně se vůbec nelíbila a nezaujala mě. Za dobrý konec dávám knize 2,5* a znovu ji číst rozhodně nebudu.
*
*
“Sorry, dear. This isn’t a fairy tale. There’s no happily ever after. Just…ever after.”
*
*
Čítala som už dvoj názor na GR (aspoň myslím, že to bolo tvoje) :D a obálka je pekná, aj námet sa mi celkom pozdáva, ale neviem si predstaviť, že by ma to bavilo. Znie to ako poviedka na pokračovanie, ktorú niekto publikuje na nete po kapitolách
OdpovědětVymazat