Autor: Melissa de
la Cruz
Nakladatelství:
BBart
Rok vydání: 2011
Počet stran: 240
Anotace:Mladí,
krásní, bohatí… nesmrtelní
Schuyler Van Alenové je patnáct. Přestože pochází ze slavné
a kdysi bohaté rodiny, většina jejích vrstevníků jí opovrhuje a doma s ní žije
jen přísná babička. Ke všemu se teď u ní a několika dalších spolužáků z
prestižní newyorské střední školy začínají objevovat podivné příznaky –
modrající žíly na rukou, náhlé vize z minulosti a chuť na syrové maso. Když je
za záhadných okolností zavražděna šestnáctiletá Aggie, Schuyler a ostatní se
dozvídají děsivou pravdu – nejsou tak úplně lidé… Ochutnejte Modrou krev a
budete si chtít přidat!
Pár slov o autorce: Melissa
vyrůstala v Manile a přestěhoval se do San Francisca s její rodinou, kde
absolvovala střední školu The Convent of the Sacred Heart. Vystudovala dějiny
umění a angličtinu na Kolumbijské univerzitě.
Melissa de la Cruz je autorkou nejlépe prodávaných The Au-Pairs románů pro dospívající a dospělé, a také spoluautorkou knihy How to Become Famous in Two Weeks or Less. Pracuje jako módní a kosmetické editorka a píše pro mnoho publikací, včetně The New York Times, Marie Claire, Harper je bazar, Glamour, Cosmopolitan, Allure, San Francisco Chronicle, je, McSweeney Teen Vogue, CosmoGirl! A Seventeen. Strávila čas jako novinářka sledující klubové dění v New Yorku a nyní žije v Los Angeles se svým manželem.
Melissa de la Cruz je autorkou nejlépe prodávaných The Au-Pairs románů pro dospívající a dospělé, a také spoluautorkou knihy How to Become Famous in Two Weeks or Less. Pracuje jako módní a kosmetické editorka a píše pro mnoho publikací, včetně The New York Times, Marie Claire, Harper je bazar, Glamour, Cosmopolitan, Allure, San Francisco Chronicle, je, McSweeney Teen Vogue, CosmoGirl! A Seventeen. Strávila čas jako novinářka sledující klubové dění v New Yorku a nyní žije v Los Angeles se svým manželem.
*
Knihu mi vybrala Dominika, kvůli projektu Měsíční párování,
který pořádá Vendea. Knihu jsem delší dobu přehlížela, protože mě u ní zarazily
rozporuplné recenze, nakonec jsem se ale rozhodla si ji přečíst.
*
Hlavní hrdinkou je Schuyler, obyčejná patnáctiletá dívka
žijící v New Yorku společně se svojí babičkou a matkou, která je ovšem
delší dobu v kómatu, a tak ji Schuyler pravidelně navštěvuje. Do školy
chodí společně se svým nejlepším přítelem Oliverem a Dylenem. Dále tu je i Mimi
školní hvězda, její bratr Jack a nejlepší kamarádky Bliss a Aggie.
*
Schuyler stojí s Oliverem před barem, kam se oba snaží
dostat. Najednou přijede taxík, který srazí Jacka. Ten se ale o pár minut zjeví
kousek od Schuyler, živý a zdravý, dokonce s ní začne i flirtovat. To
ovšem rozčílí Olivera, který ji zavede do baru, kde se skvěle baví. Kousek od
baru je další, kam se šla pobavit Mimi společně se svými přáteli. O pár hodin
později je Aggie nalezena v tomto baru mrtvá. Smrt je označena za tragickou
nehodu kvůli předávkování drogami. Schuyler je ovšem jasné, že to není pravda.
V této teorii ji podpoří i Jack, který zjistí, že Aggie neměla ve svém
těle jedinou kapku krve.
Schuyler se později dozví, že je modrokrevná, tedy upír,
kterými se to v New Yorku jenom hemží. I Mimi, Jack a Bliss jsou upíři a
Aggie byla také. Jak tedy mohla zemřít, když byla nesmrtelná? Je jasné, že
upíry něco loví… Něco, čeho se všichni báli… Něco, co žije mezi nimi už od roku
1620…Kroatan…
*
Vydávali se na cestu do temnoty vlastního nitra.
*
Schuyler mi přišla vcelku sympatická, ačkoliv jsem ze
začátku nedokázala pochopit, že i když se obléká jako bezdomovec (přitom její
babička je velmi bohatá), zajímá se o ni nejhezčí kluk na škole. Občas mi lezla
na nervy s tím, jak pomalu myslela a chápala souvislosti.
*
Své vlnící se tělo tiskla na jeho a v horku mezi nimi pocítila na jeho
košili první kapky potu.
*
Autorčino pojetí upírů je velmi zajímavé. Upíři jsou tzv.
modrokrevní což doslova znamená, že jim v těle koluje modrá krev, která ve
věku asi okolo patnácti let, začne „prosakovat“ na povrch a na rukou se začnou
utvářet podivné obrazce. Upíři můžou jíst cokoliv, aniž by přibrali, vybavují
se jim vzpomínky z minulých životů, mají svého vlastního psa jako ochránce
a jsou nesmrtelní. Jejich tělo zůstává ve fyzické schránce sto let, poté zemře
a jejich duch odpočívá nebo se vyvíjí, než je povolán k dalšímu cyklu.
*
Krvavá znamení byla mapou jejich minulosti – tak o sobě dávala vědět
krev, sangre azul, která je označuje jako příslušníky jednoho
druhu…
*
Děj plynul velmi rychle, i když mi místy vadily dlouhé opisy
budov či jiných prostor. Autorka dokázala skvěle skombinovat historii
osidlování Ameriky se současností a vdechnout do příběhu trochu tajemna.
Velmi mě překvapil vývoj celého děje a hlavně závěr, který
byl opravdu dramatický a měl rychlý spád.
*
Na závěr bych chtěla říct, že mě zarazila i poznámka
k textu, kde se píše, že některé věci si autorka poupravila, kromě jediné:
Ztracená kolonie Roanoke byla založena v
roce 1587 a v roce 1590 po ní opravdu nezbylo nic, jen cedule se slovem
„Kroatan“ přibitá na stromě.
*
*
To znie určite zaujímavo, aj keď ma to moc neláka 8)
OdpovědětVymazatObálka je moc pěkná, a anotace mě taky zaujala.
OdpovědětVymazatUrčitě si ji přečtu.
Vypadá to velmi pěkně a zajímavě, docela mě to přilákalo, že si ji přečtu :)
OdpovědětVymazaturčitě si ji přečtu vypadá zajímavě
OdpovědětVymazat