Recenze: Upírská střední (1) - Prvák

Autor: Douglas Rees

Nakladatelství: Baronet

Počet stran: 224

Rok vydání: 2012

Číslo vydání: 1. vydání

Anotace: Po prvním dni na nové střední škole Vlad Drakul Cody Elliot zjišťuje, že není vše, jak by mělo být. Ostatní spolužáci jsou nadpřirozeně silní, vyhýbají se slunečnímu světlu a neustále si objednávají krev z místní krevní banky. A když mu nový kamarád ukáže své tesáky, Cody nepotřebuje vědět víc – tyhle děti jsou upíři! Zatímco se Cody snaží zapadnout do této tajuplné komunity a s některými spolužáky se spřátelit, naruší odvěkou izolaci panující mezi lidmi a upíry. Následky – některé vážné, jiné vážně vtipné – na sebe nenechají dlouho čekat.

*

Knihu jsem si vybrala, protože mi dlouho ležela na poličce a já se jí vůbec nevěnovala. Nakonec jsem se rozhodla, že si jí musím přečíst, protože jsem měla chuť na nějakou jednoduchou oddechovku.

*

Mladý Cody Elliot chodí do školy v Massachusetts. Ve škole se ale vůbec neučí, a když donese domů vysvědčení se samými pětkami, dokonce i z třídnické hodiny, rozhodne se jeho otec, že by měl změnit školu. Podle Codyho otce by měl Cody začít chodit do nějaké přísnější školy, kde kladou důraz na vzdělání.

*

Ptáte se, proč se Cody neučí a vlastně si tak ničí život? Protože se mu v Massachusetts nelíbí. Jeho otec sem přestěhoval celou rodinu kvůli tomu, že zde dostal lepší pracovní místo a bylo mu úplně jedno, jestli zbytek rodiny souhlasí nebo ne. Cody chce zpátky a snaží se to dát rodičům jasně najevo, jeho plán se ale nevyvíjí podle jeho představ.

*

Když přijede Cody na pohovor pro přijetí na školu Vláda Drákuly, ředitel ho zde přijme s otevřenou náručí, vůbec ho nezajímá Codyho předchozí výsledky ze školy, jedinou podmínkou je to, že bude hrát ve škole vodní pólo. Codymu vše přijde divné, ale na školu začne chodit. Celý den ho provází po budově obří pes Charon. Všichni učitelé jsou na Codyho velmi milý, to se ale nedá říct o jeho spolužácích. Nikdo se s ním nebaví a ani na obědě, všichni Codyho prostě ignorují. Když jde na trénink, zjistí, že vodní pólo neumí hrát ani jeden z jeho spoluhráčů a trenér je opilec, kterému je vše jedno.

*

Jednou Cody zachrání Justina, kterého chtěla Gregorova skupina tyranů utopit. Když Cody zasáhne, Gregor se mu rozhodne pomstít, zachrání ho ale Ileana, která ho „označila“. Justin je mu velmi vděčný a prozradí mu tajemství. On a všichni studenti, s výjimkou těch, co hrají vodní pólo, jsou upíři. A proč vlastně na upíří škole studuje pár lidských studentů? Je to jednoduché. Upíři nesnáší vodu, ale vodní sporty jsou součástí školních osnov, proto na škole Vláda Drákuly studují lidští studenti, kteří hrají vodní pólo, a za odměnu lehce udělají školu na výbornou. Zezačátku se to Codymu zamlouvá, že bude mít samé výborné známky, ale později se rozhodne, že začne pilně studovat. Ale co má znamenat to označení? A jak se situace vyvine dál, když se Cody zamiluje do Ileany, upíří princezny?

*

Codyho jsem si oblíbila. Zezačátku na mě působil jako totální osel, který si ničí život jenom kvůli tomu, že se přestěhovali z Kalifornie do Massachussets. S postupem času jsem zjistila, že Cody je docela fajn a pokaždé když řekl nějakou tu vtipnou hlášku, tak jsem se musela smát. Nakonec jsem zjistila, že je i oddaný přítel, protože zachránil Justina, a nejenom před utopením. Jediný, kdo se mi nelíbil, byl Codyho otec, který pro svoje dobro, obětoval dobro rodiny a přestěhoval se s nimi za prací.

*

Autorovo pohlížení na upíry se mi vcelku zamlouvalo, to že se nesmí namočit, mi přišlo zezačátku jako dobrý nápad, ale to znamená, že se ani nekoupou?! :D

Upíří se v této knize netřpytí ani nepijí zvířecí krev, jsou zkrátka úplně normální. Můžou jíst lidské jídlo a jsou smrtelní, aby ale žili dlouho, potřebují si občas cucnout trochu krve. Také mají svého krále a královnu, a aby udrželi královský rod pohromadě, berou si bratranci svoje sestřenice a naopak.

*

Příběh se mi líbil a dobře se četl. Líbily se mi Codyho pohotové a vtipné hlášky, u kterých jsem se musela smát i Codyho pohled na upíří svět. Občas mi ale přišel Cody až moc dětský a nechoval se, jako by mu bylo patnáct, ale deset.

*

Kniha se mi vcelku líbila, ale čekala jsem od ní trošku víc. Je to taková krátká oddechovka, kterou si přečtete během chvilky.

*

4/5

*

A nakonec...

Našla jsem jeden obrázek který docela vystihuje Codyho Elliota a jeho vysvědčení :D